11. 3. 2016

Ahoj!

Také tento pátek jsme se společně sešli ve škole, abychom se naučili něčemu novému. Dnes jsme začali až hodinou předškoláků, poněvadž na první hodinu se nám děti nesešly. Budu se na vás těšit příště! 

S předškoláky jsme začali rovnou novou protahovací básničkou, abychom se pořádně rozhýbali. 

Jmenuje se Šašek:

Když se tahá za šňůru,

skáče šašek nahoru.

Vyhazuje rukama,

vyhazuje nohama,

potom jede na koni,

nakonec se ukloní.

Po Šaškovi jsme se na chviličku vrátili k minulému týdnu a připomněli jsme si, jaká že zvířátka to můžeme mít doma, jaké dělají zvuky a ukazovali jsme si je na obrázcích. Od domácích příbytků jsme se přesunuli do lesa. Pracovali jsme s tzv. třísložkovými kartami, na kterých byla různá lesní zvířátka a jejich jména. Dětem šlo přiřazování skvěle. Chvíli jsme si povídali o tom, jak se chovat v lese, co zvířátka jedí, jak tam žijí a toto povídání jsme zakončili písničkou Zajíček v své jamce.  

Zajíček v své jamce,

sedí sám, sedí sám,

ubožáčku co je ti,

že nemůžeš skákati,

chutě skoč a vyskoč!

Byl čas na trochu učení. Dnes jsme se zaměřili na určování místa, kde se co nachází. Opakovali jsme tedy předložky jako na, v, pod, vedle. Po pár ukázkových větách se pokoušely děti samy vymyslet a nahlas říci, kde se nějaká jimi vybraná věc ve třídě nachází, např. pastelka je pod stolem, knížka je na stole. Když se každý dostal ke slovu, rozdala jsem pracovní list, na kterém byly obrázky pejska a želvičky. Postupně jsme si jednotlivé obrázky pojmenovávali (želvička je na míči, pejsek je v krabici, pejsek je vedle televize atd.) Po té každý dostal ještě jeden pracovní list, tentokráte barevný, na němž byl obrázek dětského pokoje. Každý nejprve sám pojmenoval jakoukoli věc, kterou pojmenovat dokáže, a když jsme se ujistili, že všichni všechno vědí, pustili jsme se do práce. Nejprve jsme si zopakovali čísla a počítali, kam až kdo uměl – někteří zvládli i počítat i přes dvacet. Nám však stačila čísla 1-5. Napsala jsem je pro jistotu rovněž na tabuli, kdyby někdo zapomněl, jak se píší. A pak děti připisovaly čísla k těm obrázkům, které jsem jim pojmenovávala nahlas (např. je to bílé a modré a je to na stole. Co je to? A děti řekly „loď“ a připsaly k ní číslo jedna). Učili jsme se tedy orientovat v obrázku, pracovat podle pokynů, opakovali jsme barvy a předložky, a také čísla.

Než nám skončila hodina, ještě jsme si připomněli další pohádku, tentokráte tu o Perníkové chaloupce. Měla jsem připravené rozstříhané obrázky z pohádky, každý si jednu kartičku vylosoval, podíval se na ni a pověděl ostatním, co na obrázku je za situaci. Tak jsme si napřeskáčku pohádku osvěžili. Já jsem jí pak nahlas předčítala, a děti se řadily za sebou podle toho, jakou kartičku si vylosovaly. Na konci jsme si zkontrolovali, zda je pořadí správné – a bylo!

Rozloučili jsme se básničkou o šaškovi a byl čas přivítat školáky.

Nejprve, na rozmluvení, jsme si pověděli, jak se kdo měl a co pěkného ho potkalo v předchozím týdnu. Pak jsem před děti rozložila obrázkem dolů sérii kartiček a jejich úkolem bylo je roztřídit. Na klíč přišly velmi rychle: byly to obrázky, s kterými jsme pracovali s předškoláky, tedy zvířata. Děti správně roztřídily zvlášť domácí, lesní a zvířata, která můžeme potkat v zoo. Chvíli jsme si povídali, jaká další zvířata v zoo můžeme vidět, odkud pochází, čím se živí atd.

Děti už byly krásně rozmluvené, a tak jsme se pustili do práce. V minulých hodinách jsme se věnovali intenzivně měkkým slabikám. Krátkým opakovacím úkolem bylo vymyslet a napsat dvě jakákoli slova, v nichž měkká slabika je. Kdo měl, šel je napsat na tabuli, a ostatní kontrolovali, zda je slovo napsané správně.

Pak jsme se pustili do série drobných úkolů, na nichž jsme si ukazovali, že slova skládáme z písmen, písmena skládáme do slabik, ty do slov a z nich pak skládáme celé věty.

První úkol se týkal samostatných písmenek. Na pracovním listu byly obrázky, u kterých byl vždy přikreslený rámeček. Do něj měl každý vyplnit počáteční písmeno té dané věci. Bylo tedy nutné si vzpomenout jak na slovo, tak i na to, jak se které písmenko píše. Nejvíc nás potrápilo slovo pádlo.

Pak jsme se vrhli na slabiky. Napsala jsem na tabuli slova rozdělená po slabikách. Jednotlivé slabiky však byly ve slovech přeházené a děti měly za úkol je poskládat správně. Na tabuli tedy bylo např. če-ko-lá, které se mělo poskládat na ko-lá-če. Tento úkol dal dětem trochu zabrat, ale společnými silami jsme jej zdárně vyřešili všichni.

Poslední psací úkol už pracoval s celými slovy. Ve vzorových větách chybělo doplnit jedno slovo. Chybějící slova byla napsána dole pod textem v rámečku, děti tak měly na výběr. Ale i tak to nebylo o pouhém doplnění, muselo se i dost přemýšlet, protože někdy bylo možné doplnit dvě slova k jedné větě, to by však nevycházelo dále. Bylo tam např. Tatínek jede..., děda seká..., Eliška maluje... a trávu, autobusem, plavat atd.

Další aktivita byla zaměřená na čtení s porozuměním a komunikaci. Bylo to vlastně pexeso, ovšem nikoli se dvěma obrázky. Děti k sobě musely přiřadit otázku a správný obrázek, např. Kde se spí? + obrázek postele, nebo Kde bydlí pavouk? + obrázek pavučiny. Trénovali jsme tedy čtení, výslovnost ale i všeobecné znalosti a slovní zásobu. Musím říci, že tato aktivita děti moc bavila.

Na samotný závěr jsme si rovněž zopakovali pohádku o Perníkové chaloupce, byť v pozměněné verzi. Děti dostaly sérii obrázků, které samy měly seřadit a podle seřazených kartiček vyprávět pohádku. S úkolem si poradily náramně.

Maruška