8. 4.

Ahoj ahoj,
přišel další pátek a s ním i naše česká škola. Co nás v nídnes čekalo?

S nejmenšími dětmi jsme se jako první protáhli nám už známou básní "Když se tahá za šňůru", následovanou svižnou písní"Utíkej Káčo". V roli kocoura jsme se vystřídali snad všichni, takže rozcvička to byla vskutku pořádná. S pohybem jsme ale zdaleka nekončili! Dnes jsme se naučili dvě nové pohybové písničky, které, myslím si, slavily veliký úspěch. První z nich byla píseň "Hlava, ramena, kolena, palce". Nejprve jsem děti vyzvala, aby mi postupně ukazovaly na různé části těla, jak již název písně napovídá. Pak se začalo zpívat, nejprve pomaličku, a do rytmu se ukazuje na jednotlivé části. Píseň ovšem postupně zrychluje, a tak je to v závěru vskutku zábavná podívaná, jak někdo marně hledá, kde má kolena, a přitom už má dávno ukazovat na svůj nos.

Druhou písničkou byla "Když jsi kamarád". Zpívá se dokola tato krátká píseň:
"Když jsi kamarád, tak pojď si s námi hrát, - teď se udělá patřičný pohyb - 2x
když jsi kamarád, tak budeš rád, že si s námi můžeš hrát, že nás můžeš napodobovat." - teď se udělá pohyb a přidá se k němu další

Ty pohyby jsou veskrze legrační, doprovázené citoslovci jako ňaf, ňuf, haťapaťa atd. a děti se u toho dost nasmály. Jak je to krátké, lehce se to zapamatuje a navíc, nápěv je velice snadný.

V rychlosti jsme si zazpívali ještě několik dalších známých písniček, opět k nim využili pro rytmus hudebních nástrojů a už bylo načase pustit do třídy předškoláky.

I s nimi jsem začala novinkou, písničkou "Umvary vary vasimbó". Název je prazvláštní, stejně jako věci, které se v písničce dějí: přes řeku přeletí ptáče, z písku se vynoří slon, prase létá a slepice místo vajíčka snesla citron. Nejprve jsem píseň dětem zazpívala a všechny tyhle podivnosti jsme uváděli na pravou míru. Pak jsem děti naučila pohyb, který píseň doprovází. Sedí se v kroužku, každý se dotýká dlaněmi. Levou dlaň mám schovanou pod dlaní kamaráda, pravou mám na dlani vedle sedícího kamaráda. S tou pravou totiž pohybuji: do rytmu písně předávám vyslané plácnutí, tedy první plácne pravou rukou do pravé ruky svého souseda, ten plácne svého souseda...a tak pořád dokola, dokud neskončí písnička. Správně se to hraje tak, že ten kdo je plácnutý na poslední slabiku celé písničky (cit-RON) vypadává, tak jsme to ale nehráli, už tak bylo pro děti dost namáhavé držet rytmus písně.

Když už jsme byli u těch zvířátek, zavzpomínali jsme na pohádku "Boudo, budko". Děti mi ji nejprve převyprávěly, pak si vybraly z masek, které jsem pro ně vyrobila (naše bouda budka byla dost exotická v tomto ohledu), a pohádku jsme si dvakrát za sebou zahráli, to aby si děti mohly vyměnit jak masku, tak pořadí.

Hlavním programem dnes bylo povídání o tom, co dělám během dne, tedy náš denní režim. Zaměřené to bylo zejména na činnosti, slovesa. Děti nejprve přicházely s vlastními nápady, a tak se děti zamýšlely, co mohou dělat ráno, odpoledne nebo večer, a jednotlivé činnosti jsme si také pantomimicky předváděli a pokoušeli se je uhádnout. V souvislosti s tím jsme si vzali k ruce i hodiny a malá barevná dřívka, zastupující velkou a malou ručičku, a děti je přesouvaly podle toho, v kolik hodin si čistí ráno zuby, v kolik chodí do školky, kdy obědvají. Všechny časy také patřičně komentovaly nahlas.

Poslední aktivitou, kterou jsme akorát stihli, bylo Bingo. V tabulkách měly děti obrázky různých činností. Já jsem vždy nějakou vylosovala, úkolem dětí bylo ji najít a škrtnout. Kdo vyškrtal všechna políčka, vyhrál. Nebyl to úkol tak snadný, jak se na první pohled může zdát: děti totiž musely dávat pozor na to, co se říká, správně název činnosti spojit s obrázkem, a tedy porozumět významu slova.V neposlední řadě si pak nesplést samotné obrázky (např. skákat a běhat), ale s tím jsem jim už maličko pomáhala.

I školáci měli dnes za své hlavní téma denní režim. Rozdělili jsme se do skupin, a každá skupina měla vymyslet sadu činností, které se dělají ráno, dopoledne, odpoledne a večer. S těmi pak seznámili ostatní, a společně jsme přidávali další, na které jsme si společně ještě vzpomněli. Nějakou chvíli jsme také o jednotlivých aktivitách debatovali: co dělají rádi, neradi, jak často se činnostem věnují, co k tomu potřebují atd.

Následovala divadelní aktivita, i školáci zápolili s pantomimou. Na stole byly kartičky s jednotlivými činnostmi. Děti si vždy jednu vylosovaly, předvedly ostatním, a kdo ji uhádl, kartičku si nechal a šel předvádět sám. Cvičili jsme si tak schopnost se nonverbálně vyjádřit, ale také pozornost a slovní zásobu. Soutěž nás všechny dost bavila, zabrala nám tedy docela dost času.

Dalším úkolem byl pracovní list s několika cvičeními týkajících se denního režimu. A tak děti vybíraly správné odpovědi, doplňovaly, rozhodovaly se, co tam nepatří, a co naopak by se tam mohlo ještě doplnit. Opravovaly chyby v textu a následně své opravy psaly na tabuli, jednak aby si procvičily psaní, a jednak, abychom zkontrolovali, že své texty doplnily děti dobře. Současně jsme trénovali hlasité čtení.

Rovněž se školáky jsme si na samotný závěr hodiny zahráli činnostní Bingo, abychom si ještě jednou zopakovali množství činností, které lze v průběhu celého dne dělat.

Uvidíme se zase příští pátek!
Maruška