Přijel k nám král!
A to rovnou jeden z těch nejmocnějších, jaký kdy na českém území žil a vládnul. Sám Karel IV.
Společně s dětmi jsme si, tak jako mnohé jiné děti v České republice tento rok, připomněli významné výročí pojící se k tomuto slavnému panovníkovi. Uplynulo totiž 700 let od jeho narození. U této příležitosti byla vyhlášena výtvarná soutěž, Karel IV. očima dětí, které jsme se také zúčastnili.
Sešli jsme se ve škole v 11 hodin dopoledne a celý workshop zahájili krátkým povídáním o životě a odkazu Karla IV. Ukazovali jsme si obrázky staveb, korunovačních klenotů, různé podoby Karla IV. zachycené malíři i sochaři a vyprávěli jsme si, o co všechno se za své vlády zasloužil. Také jsme si pustili několik krátkých animovaných videí z pořadu Dějiny udatného českého národa.
A už byl právě čas na to, abychom se pustili do tvoření.
Jako první jsme se zaměřili na období, v němž Karel IV. žil a v jehož duchu vznikaly i stavby, které nechal postavit: na gotiku. Jejím typickým znakem jsou pak okna zdobená lomeným obloukem, typickou stavbou pak stavby sakrální. Zkusili jsme si tedy každý vyrobit jedno gotické okno s barevnou vitráží, jaká můžeme vídat v kostelech či chrámech.
Nejprve si každý vybral tvar okna, který se mu líbil, ať už to bylo okno zdobené právě jen lomeným obloukem, či okno s dalšími architektonickými prvky, a to si tužkou předkreslil na papír. Po té jsme černě obtáhli konturu. Dále si každý vybral barvy, z nichž bude "vitráž" složena, a barevné papíry natrhal na malé kousíčky a postupně je lepil do okna. Byla to poměrně precizní práce vyžadující trpělivost, podívejte:
Druhou výtvarnou aktivitou bylo domalování portrétu Karla IV. Na velký formát, temperou. To byla vskutku výzva! Už samotná práce s temperou není vůbec jednoduchá, navíc, nejsou-li na ni děti zvyklé. O domalovávání portrétu ani nemluvě! Jenže naše děti jsou zkrátka skvělé. Nikdo se nepozastavil nad obtížností úkolu, ba naopak. Všichni se chopili svých štětců a provizorních palet a pustili se s vervou sobě vlastní do práce. Bylo kouzelné vidět, jak každé z dětí vnímá podobiznu jinak, po svém. Vzniklo nám hodně kubistických, fauvistických a pop-artových Karlů, jeden jako druhý jedinečné výtvarné dílo. Ani jednou nezaznělo, že by to byl úkol těžký nebo nezvládnutelný. Byla jsem na děti vskutku pyšná. Pojďte se kochat se mnou:
Před poslední výtvarnou aktivitou jsme si dali chviličku pauzu. Jednak na úklid, jednak na hru, která přinesla sice o maličko víc pláče než smíchu, ale i prohrávat je potřeba se naučit.
Každý správný král a královna musí mít svou královskou korunu! A tak jsme se i my pustili do její výroby. Čekalo nás spousta kreslení, stříhání, vybarvování a lepení. Nakonec před námi ale stálo na 14 urozených, ale neposedných (král Adámek se nám někam zatoulal) králů a královen.
Když jsme už všichni byli korunovaní, bylo načase seznámit se s dalšími urozenými panovníky. S tím nám pomohl Karel, který donesl loutky a představil dětem cizokrajné urozené šlechtice.
A to už byl samotný závěr celého našeho tvořivého odpoledne. Ještě přišli na řadu naši nejmenší, s kterými jsme si zatančili a zazpívali několikero písniček, po nichž už byl skutečně čas se rozloučit.
Bylo to velmi pěkné odpoledne, děkuji všem zúčastněným umělcům!
Maruško asi to byla makačka ale můj názor URČITĚ TO STÁLO ZA TU NÁMAHU, jen tak dál moc ti držím palce !!!!
ReplyDelete